Vana je pro mě symbolem pohody, sladké zahálky a volného času. To si napustíte horkou vodu, přidáte pěnu, zapálíte svíčky a nalijete sklenku. Nejlépe ve dvou. Je to úžasně romantické. Ale uznávám, že se najde pár drobných háčků, kvůli nimž si na tenhle luxus necháte zajít chuť.

Klidně i v létě. O počasí letošního léta si stejně žádné iluze nedělám. I když se teď na konci rozhodlo ukázat svou přívětivou tvář, většina dnů propršela. Kolikrát já už letos promokla a drkotala zuby! Pak mi rozhodně přišel vhod nápad „dát vanu“.

Dát vanu je rituál, na který si musíte udělat čas. Už jenom ten výraz „Dáme vanu?“ zní relaxačně, odpočinkově, možná trochu svádivě a nesmí se nikam spěchat. Taková koupel při svíčkách (a ve dvou) jistě napadla nejednu z vás. Viděly jste to ve filmech, četly o tom v knihách, snily ve svých představách.

Ale dokázaly jste to opravdu zrealizovat? Dopřejete si občas tenhle luxus? Neproměnila se náhodou vaše hlava v kalkulačku a při představě, kolik to bude stát, jste zvolila raději sprchu? Nebo jste se nemohli dohodnout, na které straně bude sedět on a na které vy, když máte „obyčejnou“ vanu se špuntem, kohoutkem a výpustí? Či jste trochu pohodlné, abyste si udělaly tu správnou atmosféru, a vymluvily jste se na to, že vám od svíček chytnou ručníky, převrátíte skleničku a vrazíte si střepy do nohy?

Ano, rizika existují, ale stojí za to je podstoupit. Možná zjistíte, že sprcha je sice hygienická rychlá a relativně levná, ale postrádá kouzlo.

Už jenom to slovo sprcha. Znamená úprk, trysk a fofr. Možná zjistíte, že váš protějšek je gentleman a podstoupí pro vás muka v podobě špuntu v zadnici, kohoutku za uchem a výpusti v zádech.

A koneckonců, koupel při svíčkách si přece dopřáváte jednou za čas, ne? Takže nebuďte škrt a vyhoďte si občas z kopýtka.